Leopold Czihal (Moravská Ostrava 22. října 1898) provozoval architektonickou praxi na severní Moravě, ale roku 1933 podnikl na tehdejší dobu odvážnou jízdu automobilem přes Maďarsko, Jugoslávii, Bulharsko a Turecko do Persie. V Persii, dnešním Íránu, začal podnikat a udělal kariéru: od privátní projektové kanceláře vystoupal až na post ředitele veškeré architektonické a stavební činnosti v jedné z tamních velkých provincií. Vedle práce v službách perského státu projektoval též řadu staveb pro firmu Škoda. V roku 1938 se vrátil do Československa, ale ještě před vypuknutím války se přemístil do Berlína. Nepobyl tam dlouho, ve válečných letech působil zase v Ostravě a jejím okolí.
Po válce přichází na Slovensko; nejdřív do Púchova, kde řídil stavební oddělení proslulé prostějovské oděvní firmy Rolný a projektoval obytné a průmyslové budovy. Roku 1948 postoupil ještě dál na východ, aby se ve Spišské Nové Vsi ujal vedení projektové kanceláře čerstvého národního podniku Slovenské železorudné baně a rozšířil svůj pracovní záběr o urbanistické projekty. Ani zde však nepobyl dlouho a začátkem padesátých let už bydlel v Košicích a v tamním Stavoprojektu pracoval na rozmanitých projektech, jež se z valné části neprodleně uskutečňovaly.
S nástupem dalšího decénia zamířil opět na západ a pět let působil v Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě. Poté, byť se z poúnorového Československa v dvacetiletí 1948 – 1968 nevyjíždělo za hranice snadno, pokud vůbec, se mu podařilo prodloužit nastoupený západní kurs a roku 1965 se usadil v německém Augšpurku. Tam za ním v dramatickém roce 1968, vyplněném nadějemi Pražského jara a následně jejich propadem do zoufalství, přicestovaly i s rodinami obě děti – architekti vystudovaní v Bratislavě. To už se ale čas vyměřený Leopoldu Czihalovi pomalu naplňoval. V jeho obsažném itineráři připadla Augšpurku úloha konečné stanice: 4. září 1974 zemřel. Pohřbili ho na novém hřbitově v jižní městské čtvrti Augsburg-Haunstetten.
