Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích – dokumentuje vznik a vývoj revíru od druhé poloviny 18. stol. do současnosti. Hornické muzeum patří bezesporu mezi nejzajímavější památky Ostravy. Mapuje historii a technický vývoj dobývání uhlí v Ostravsko-karvinském revíru a je tak jedinečnou připomínkou zajímavé hornické minulosti regionu. K vidění jsou důlní expozice (dobývací stroje v provozu), štoly z pol. 19. století, expozice historie důlních svítidel, výchozy uhelných slojí na povrch, zajímavou atrakcí je i možnost sfáret do podzemí hornickou klecí. V provozu je také originální hornická hospoda – harenda u Barborky. Zajímavé je pak také sídliště lovců mamutů pod kopcem Landek a místní přírodovědná naučná stezka. Lokalita Landek o rozloze 85,53 ha je památka na paleolitické osídlení, známá nálezem Landecké nebo také Petřkovické Venuše – prvního uměleckého stvránění ženského těla z krevele. nachází se zde velmi cenná vegetace, některé exempláře buků staré 150 a více let.

Otevírací doba
Muzeum je otevřeno celoročně.

Expozice
vstupy každou celou hodinu
poslední prohlídka začíná v 16 hodin

Průmyslové muzeum bylo v Ostravě poprvé založeno roku 1945. O rok později byly sbírky přesunuty do opravených prostor bývalého hotelu Royal na Reální ulici. Ten samý rok však byly exponáty násilně vystěhovány na ulici a Průmyslové muzeum Ostrava bylo v roce 1950 oficiálně zrušeno. Zachráněné zbytky sbírek technických exponátů částečně převzalo Ostravské muzeum. V roce 1993 bylo u příležitosti slavnostního otevření Hornického muzea požádáno ministerstvo kultury o zřízení ostravského Technického muzea. Ministerstvo žádosti vyhovělo a v roce 1994 byl dlouho očekávaný subjekt v Ostravě znovu založen.

Nové muzeum dostalo darem celý zachovalý areál Dolu Michal (Petr Cingr) v Michálkovicích z roku 1843. Vedení muzea sice nemělo jako jiná technická muzea v republice vysoký roční rozpočet, začalo ale svážet cenné průmyslové exponáty z celého kraje. Práce však byla po třech letech narušena odchodem zkušeného ředitele. Po jeho odchodu ministerstvo kultury dosadilo do uvolněné funkce řadového pracovníka muzea bez odpovídajícího vzdělání a zkušeností. Pod jeho vedením se muzeum začalo měnit z regionálního technického na ryze místní hornické muzeum.

Neutěšený stav vedl v roce 1999 k vyslání ministerské kontroly, která navrhla k 1. lednu 2000 zrušení muzea včetně rozpočtu na údržbu ostravských technických památek. Zrušení muzea bylo provedeno bez souhlasu města. Ostrava se tak stala jediným průmyslovým regionem v České republice bez státního technického muzea, přestože má Ostravsko nejvíce industriálních památek v zemi. Darovaný areál převzal do správy Národní památkový ústav, územní pracoviště Ostrava. Protože obsahuje zachovalé provozuschopné zařízení všech stacionárních strojů z roku 1912, byl prohlášen národní kulturní památkou. V současnosti se používá název Národní kulturní památka Důl Michal.

Zachovalé budovy dolu postavené v letech 1913–1915 byly projektovány Františkem Fialou. Šatny a koupelny byly dimenzovány až pro 1512 havířů. Hlavní těžební jáma je hluboká 671 metrů. Např. v roce 1916 zde bylo sedmnáct slojí o mocnosti od půl metru do dvou metrů a vytěžilo se přes 383 tisíc tun uhlí. Těžba uhlí byla definitivně ukončena v roce 1994. Zajímavostí je prohlídková trasa, kterou návštěvníci absolvují ve stejné podobě, jakou chodili každý den horníci do práce.

PROVOZNÍ DOBA: